Plynový kotel v novostavbě: co přinese návrh standardu 2030

Podle návrhu zákona bude mít plynový kotel v novostavbě od roku 2030 problém. Každá nová budova má být bezemisní, tedy bez spalování fosilních paliv přímo na místě. Čistě plynové vytápění by do nových domů už nepatřilo.

Dva české weby se ale rozcházejí v tom, koho se to týká. Jeden uvádí slova úředníka ministerstva, že se pravidlo netýká bytů ani rodinných domů. Druhý píše, že se týká všech novostaveb. Ověřili jsme to v textu návrhu. A říkáme, co z toho plyne pro vás, pokud kupujete byt, který se dokončí v letech 2027 až 2031.

Kde návrh stojí: je to zatím jen návrh

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) předložilo 21. září 2026 v eKLEP návrh novely zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, a o dva dny později o něm vydalo tiskovou zprávu. Návrh je v mezirezortním připomínkovém řízení, které podle ní trvá do 20. října 2026.

Novela převádí do českého práva směrnici (EU) 2024/1275 o energetické náročnosti budov, známou jako EPBD IV. Termín pro provedení směrnice do českého práva uplynul 29. května 2026. Česko ho tedy zmeškalo.

Stav je proto jasný: návrh. Není schválený, není vyhlášený a text se po připomínkách může změnit. Číselné limity má teprve stanovit novela prováděcí vyhlášky.

Harmonogram je v návrhu zapsaný v čl. IV: bezemisní standard má platit od 1. ledna 2028 pro nové budovy, jejichž vlastníkem a uživatelem bude veřejný subjekt, a od 1. ledna 2030 pro všechny nové budovy. Důvodová zpráva k návrhu uvádí, že tyto termíny stanoví směrnice.

Týká se návrh i bytů a rodinných domů?

Podle návrhu ano. Opíráme se o tři místa v primárních textech.

První je samotný návrh zákona. Podle něj má § 7 odst. 1 písm. b) zákona o hospodaření energií po novele znít: „energetickou náročnost budovy s nulovými emisemi pro všechny nové budovy“. Účinnost tohoto bodu je 1. ledna 2030 (čl. IV návrhu). Text návrhu přitom obytné budovy z pravidla nijak nevyjímá. Znění návrhu najdete v záznamu v eKLEP, jeho textovou podobu zrcadlí Hlídač státu.

Druhé je důvodová zpráva k návrhu. Ministerstvo v ní počítá dopady zvlášť pro bytové domy, rodinné domy i nebytové budovy. Kdyby se standard obytných staveb netýkal, tyhle výpočty by nedávaly smysl.

Třetí je tisková zpráva MPO. Ministerstvo v ní píše o „zavedení standardu budovy s nulovými emisemi pro novou výstavbu“ a výjimku pro obytné budovy nezmiňuje.

Proč se tedy zdroje rozcházejí? Článek z 22. září 2026 píše, že René Neděla, vrchní ředitel sekce energetiky MPO, na červnové konferenci deníku upozornil, že se požadavek na nulové emise netýká bytových ani rodinných domů. Jde o parafrázi redaktora, ne o doslovnou citaci. Článek hned dodává, že evropská legislativa cílí na veřejné a komerční budovy. S textem návrhu se to nekryje. Co přesně měl Neděla na mysli, z článku nevyčteme.

Možná vysvětlení jsou dvě: záměna s povinnostmi majitelů stávajících domů, nebo řeč jen o veřejných a komerčních budovách. Povinnosti pro stávající majitele návrh plošně nezavádí. Ministerstvo píše: „Návrh zároveň neobsahuje plošné zavádění tvrdých povinností pro jednotlivé vlastníky bytů a rodinných domů.“ Že šlo o tuto záměnu, je ale jen náš odhad, ne ověřený fakt.

E15 z 24. září tedy čte návrh správně. Podle návrhu se standard týká nových bytů i domů.

Co znamená „bezemisní budova“ česky

Neznamená to, že budova nespotřebuje žádnou energii. Návrh ji definuje hlavně čtyřmi znaky (§ 2 odst. 2 písm. t) a u)):

• velmi nízká energetická náročnost,
• žádné emise uhlíku z fosilních paliv přímo na místě,
• nulové nebo velmi nízké provozní emise skleníkových plynů,
• celková roční spotřeba primární energie krytá bezemisním zdrojem.

Za bezemisní zdroj návrh považuje obnovitelnou energii, účinnou soustavu zásobování teplem nebo zdroj bez emisí uhlíku. Čtvrtá možnost, jiná energie, platí jen tehdy, když se ostatní zdroje technicky ani ekonomicky nedají použít. MPO jako příklad uvádí tepelné čerpadlo nebo účinnou soustavu zásobování teplem.

Plynový kotel spaluje fosilní palivo přímo v domě. Druhý bod tak podle návrhu nesplní, ať je sebemodernější. E15 to shrnuje tak, že standard v praxi znemožní vytápění novostaveb čistým plynovým kotlem bez obnovitelných zdrojů.

Součástí definice je i velmi nízká energetická náročnost. Číselné limity má teprve stanovit novela vyhlášky o energetické náročnosti budov. Zatím existují jen její teze.

Kdy se pravidlo týká konkrétního projektu

Pro kupujícího je to nejdůležitější otázka. Podle návrhu tu rozhoduje datum žádosti, ne rok dokončení.

Návrh v § 7 odst. 1 ukládá stavebníkovi plnit požadavky stanovené prováděcím předpisem „podle jeho právního stavu účinného ke dni podání žádosti o povolení záměru podle stavebního zákona“. Důvodová zpráva to zdůvodňuje právní jistotou: požadavky se nemají měnit uprostřed řízení. Splnění pak dokládá průkazem energetické náročnosti k žádosti o kolaudaci, podle skutečného provedení stavby.

Rozlišujeme tedy tři okamžiky:

Slova „jeho právního stavu“ se v § 7 odst. 1 vztahují k prováděcímu předpisu. Návrh k tomuto ustanovení neobsahuje žádné přechodné ustanovení a hranici mezi starým a novým standardem výslovně nestanoví. Jak se bezemisní standard zachová k projektům, které se před rokem 2030 už připravují nebo staví, proto zatím není určeno. Podle důvodové zprávy zůstává požadavek na téměř nulovou spotřebu energie do doby, než začnou bezemisní požadavky platit. Pokud se návrh před schválením změní, může se změnit i tohle.

Zeptejte se proto developera, kdy byla žádost o povolení záměru pro váš dům podána nebo kdy se podá. Podle ministerstva už dnes přibližně 75 % novostaveb bezemisní zdroj tepla instaluje. Spolehlivá data o zdroji tepla v nabídce developerů sami nemáme.

Je problém byt s plynovým kotlem koupený dnes?

Podle návrhu ne. Nenašli jsme v něm povinnost vyměnit kotel v dokončeném domě. Důvodová zpráva k roku 2040 ze směrnice píše: nejde o „závazný zákaz ani o povinnost vyřadit fosilní kotle do roku 2040“. Rok 2040 ve směrnici slouží jako strategický rámec národních plánů.

Problém může být jinde. Vidíme tři místa a každé má jinou váhu.

Dosažitelná energetická třída. Podle důvodové zprávy se třída A podle směrnice nově vyhrazuje výhradně bezemisním budovám. Podle našeho čtení se tak nový byt s plynovým kotlem k nejvyšší třídě nedostane. Kdy se nová stupnice objeví v českých průkazech, jsme nezjistili.

Prodejnost. Za pět nebo deset let se může váš byt prodávat vedle bytů s tepelným čerpadlem. Podle MPO tvořily tepelná čerpadla v roce 2025 téměř 34 % instalací v nově zkolaudovaných bytech, o rok dříve 28 %. Plynové kotle měly v roce 2024 podíl 31,5 %. Za rok 2025 srovnatelné číslo MPO neuvádí. Obě čísla jsou podíly na zkolaudovaných bytech, ne celkový stav trhu.

Provozní náklady. Sem patří uhlíková cena za vytápění budov, tedy emisní povolenky ETS2. Evropský systém se podle portálu Evropské komise Build Up z 19. prosince 2025 posunul z roku 2027 na rok 2028. Česká vláda přitom chce víc než odklad. Andrej Babiš v prosinci 2025 oznámil, že bude požadovat úplné odstoupení od ETS2. Jak to dopadne, zatím nikdo neví.

Pokud ETS2 začne platit, plyn zdraží. Analýza PAQ Research a Centra veřejných financí z 31. března 2026 počítá při ceně povolenky 55 eur za tunu CO₂ (v cenách roku 2025) s tím, že plyn zdraží o 15 %. Domácnosti, které topí převážně plynem, by podle ní platily v průměru o 569 Kč měsíčně víc. U bytů na dálkové teplo nebo s obnovitelným zdrojem jsou dopady podle téže studie minimální. Jde o průměr za domácnosti, ne o odhad pro konkrétní novostavbu.

Chci vědět, kdy se u novostaveb ve vybrané lokalitě změní cena – ať mi Hlídač cen pošle upozornění na změnu ceny nebo nový dostupný byt.

Tepelné čerpadlo, nebo dálkové teplo?

Pod definici bezemisní budovy se vejdou oba zdroje. Liší se v tom, co musíte u developera ověřit.

Tepelné čerpadlo je obnovitelný zdroj. Provoz stojí elektřinu. Zjistěte, jestli čerpadlo slouží celému domu, nebo má každý byt vlastní. A kdo ho bude spravovat.

Dálkové teplo (CZT) vyhoví zpravidla tehdy, když jde o účinnou soustavu. Návrh připouští i soustavu, pro kterou Energetický regulační úřad schválil plán transformace, ale jen když napojení na účinnou soustavu technicky nejde (§ 2 odst. 2 písm. u)). Záleží tedy na tom, odkud teplo v soustavě pochází. Zeptejte se na dodavatele tepla a na jeho zdroje.

Chcete-li porovnat nabídky, začněte u novostaveb v Praze nebo u novostaveb v Brně. Typ vytápění si v nich zatím musíte ověřit u developera.

Kolik bezemisní standard zdraží

Ministerstvo se opírá o studii, kterou zmiňuje důvodová zpráva. Její autora ani vzorek jsme nenašli. Podle tiskové zprávy MPO a důvodové zprávy k návrhu platí:

• Přibližně 64 % hodnocených novostaveb už navrhovaný standard splňuje v plném rozsahu.
• Přibližně 75 % novostaveb už instaluje bezemisní zdroj tepla.
• U bytových domů standard splňuje bez úprav 77 % projektů. U zbytku jsou vícenáklady orientačně 120 až 150 tisíc Kč na byt, tedy zhruba 1 až 3 % prodejní ceny.
• U rodinných domů standard splňuje 49 % projektů. Záměna plynového kotle stojí přibližně 160 tisíc Kč, posílení fotovoltaiky dalších zhruba 50 tisíc Kč.
• Celkově jde o 0,5 až 3 % ceny stavby.

Tohle jsou odhady ministerstva, ne ceny z kupních smluv. A týkají se jen projektů, které standard dnes nesplňují. Podle ministerstva už většina novostaveb bezemisní zdroj tepla instaluje. Za aktuální nabídku developerů to říct neumíme.

Širší souvislosti zdražení, zelené hypotéky a hodnotu úsporných bytů rozebíráme v článku o zeleném prémiu u energeticky úsporných novostaveb. Přehled celé směrnice najdete v článku o EPBD IV a cenách.

TrhGreen premium – proč energeticky úsporné novostavby drží cenuPřečíst článek →TrhEPBD IV: co musí splnit novostavby od 2028 a dopad na cenyPřečíst článek →

Na co se zeptat developera

Kupujete-li byt dnes, ptejte se konkrétně. Odpověď by měl mít každý developer po ruce.

1. Jaký bude zdroj tepla a teplé vody? Tepelné čerpadlo, dálkové teplo, plynový kotel, nebo kombinace?
2. Kdy byla podána žádost o povolení záměru pro tuto etapu? Podle návrhu právě toto datum určuje, který standard se na dům vztahuje. Etapy jednoho projektu mohou mít různá data.
3. Jaká energetická třída je v průkazu a jak byla vypočtena? Požádejte o průkaz energetické náročnosti, ne o slib.
4. Má dům fotovoltaiku? Kolik energie vyrobí a komu patří?
5. Pokud plyn, je dům připraven na výměnu zdroje? Technická místnost, rozvody pro nízkoteplotní provoz, místo na střeše.
6. Pokud dálkové teplo, kdo je dodavatel a z čeho teplo vyrábí? Požádejte o jeho podíl obnovitelných zdrojů.
7. Kolik stálo vytápění v podobném dokončeném domě developera? Skutečné účty za energie řeknou víc než brožura.
8. Počítá fond oprav s výměnou zdroje tepla? Tepelné čerpadlo se jednou bude vyměňovat.

Chci najít novostavbu se zdrojem tepla, který obstojí i po roce 2030 – projdu si nabídku v Praze 9, třeba 2+kk, a developerů se zeptám na body výše.

Připomínkové řízení skončí 20. října 2026. Po něm ministerstvo připomínky vyhodnotí. Podle MPO na novelu navážou prováděcí vyhlášky a Strategie renovací budov.

Sledujte dvě věci. Zaprvé, zda zůstane rozhodné datum žádosti o povolení záměru, protože na něm podle návrhu závisí, které projekty se nové pravidlo dotkne. Zadruhé, jak vyhláška nastaví číselné limity energetické náročnosti, protože ty určí, kolik bezemisní standard doopravdy stojí.

Do té doby platí jedno. Podle návrhu se čistě plynový kotel přestane do nových budov vejít až od roku 2030 a stávající domy se plošně netýká. Kupujete-li dnes, nejde o paniku. Jde o to, jak dobře bude váš byt obstát, až ho budete prodávat.